Posledních několik fotografií z krásné, tajemné a ještě pořád poetické Šumavy.
Počasí se nám ze dne na den změnilo a z horkého léta jsme přešli rovnou do sychravého podzimu. Ovšem k Šumavě to mlhavé, vlhké a oblačné počasí patří. Toulala jsem se po okolí vesničky Bělá, kde jsme byli ubytovaní v penzionu Mauritz a nemohla se těch pohledu nabažit. Všude na loukách se pasou krávy a v horizontu hor jim to hrozně sluší.
Jak jsem si tak chodila, tak jsem přemýšlela o osudu šumavských vesnic, které se po válce hodně změnili. V našem penzionu byla pro hosty k dispozici malá knihovnička, kde jsem objevila knihu o historii této oblasti z pera jakéhosi místního nadšeného archiváře. Například ve vesnici Bělá, kde je penzion, bylo po druhé světové válce asi kolem 50 domů a dnes by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Většinou tu tenkrát samozřejmě bydleli Němci, kteří byli po válce do jednoho odsunuti. V každé německé rodině přišli skoro o všechny syny a muže, kteří padli na frontě. Ne všichni byli nacisti, většina z nich byli buď zemědělci nebo řemeslníci. Ale zrovna v usedlosti, kde jsme měli ubytování, bydlela jakási rodina Mauritzů a jejich otec byl nacista, který vedl místní nacistickou stranu.
Nedávno jsem dočetla skvělou knihu Pavla Kohouta Hvězdná hodina vrahů, která se týká války a česko-německých vztahů. Dalo by se říct, že je to detektivní román zasazený do konce druhé světové války a do Pražského povstání, které Kohout dokázal neobyčejně autenticky přiblížit tak, jak to v učebnicích dějepisu nenajdeme. Spisovatel dává hodně prostoru k zamyšlení o například českém vlastenectví, kolaborantství, o vraždění ve jménu "spravedlivé" revoluce či z druhé strany o německé povinnosti k vůdci a také o lidské přizpůsobivosti a lhostejnosti. Hodně zajímavá a napínavá kniha, která se čte jedním dechem.
Tady jsme na okraji vojenského pásma Boletice u jezera Olšina.
Skoro v každé vesnici v této části Šumavy se najdou polorozpadlé domy po Němcích a je hrozná škoda nechat je spadnout. Už jsem koukala do nabídky místních realitních kanceláří ....:)))
Takže to bylo několik cestovatelských příspěvků ze Šumavy, Českého Krumlova a Novohradských hor a příští týden už snad budu mít čas taky na články, které jsem slíbila už před dovolenou.
Užijte si víkend! :))
Jani, díky za všechny příspěvky o cestování, úplně je hltám. Je vidět, jak je u nás krásně a skvěle to i popisuješ. Sudety jsou vůbec hodně zvláštní místo, mám to tam taky ráda a taky tam vždycky tu atmosféru cítím. A díky za tip na knihu, moc ráda si ji seženu. posílám pozdravy o)) Katka
OdpovědětVymazatKoncem září vyrážíme na Šumavu a už se moc těším. díky za tipy.
OdpovědětVymazatPo knížce se podívám u nás v knihovně, docela by mě zajímala.
Hezký víkend ;) Petra
... no, je pravda, že historii jsme se učili trochu jinak...Smutné roky lidstva a je jasné, že nebudou jediné...
OdpovědětVymazatAle krásně na Šumavě je a až si tam Jani koupíš nemovitost a zbuduješ penzion, určitě zajedu.
Pa, Helena
Děkuji za tip na knížku, tento úsek dějin mě dost zajímá, s přítelem obrážíme různé akce vojenské historie, před pár týdny akci cihelna v Králíkách, pokud neznáš, tam ta atmosféra také všude čiší, např. od mého bydliště (Třebíč/Vysočina), rozdíly jsou podle mě značné...
OdpovědětVymazat