Seriál o cestování po krásné jižní Moravě dnes končí. Moc mě to bavilo připravovat a znovu jsem si celou dovolenou prožívala. Jak já bych zase někam jela! :)
Z Mikulova jsme vyrazili rovnou do Lednice, kterou jsem naposledy navštívila snad na základní škole a tak jsem se taky moc těšila. Nejdřív jsme se ubytovali. Tentokrát to byl hotel s wellness a bazénem - ani jedno jsme ovšem nevyužili a raději jsme se šli projít do zámeckého parku a pak na večeři a hlavně na pořádné pálavské víno. Lednice je docela malá, je to spíš obec než městečko, takže večer tu moc zábavy není. Ale nám se podařilo objevit na jednom půvabném náměstíčku s krásnou smuteční vrbou skrytý vchod do vinného sklípku. Majitel byl mladý kluk, se kterým jsme pak strávili asi dvě hodiny povídáním o víně. o jeho dědovi vinaři, o vinohradech a taky historii sklípku, který je dobrých 200 let starý. Sklípek byl hodně hluboký, měl asi tři patra do nejspodnější místnosti, kde jsme koštovali víno z jeho vinic. Moc příjemný večer to byl. Fotky bohužel žádné nemám, zrovna jako naschvál jsem si foťák nebrala ...
Zámek Lednice s nádherným parkem, který asi nemusím nikomu představovat. Patří k našim nejvýznamnějším památkám.
Další z našich zastávek bylo městečko Pavlov, ze kterého jsme si udělali výšlap na zříceninu gotického hradu Dívčí hrady neboli Děvičky. Je z něj překrásný výhled na Pálavu a přehradu Nové Mlýny.
Ale protože se blížilo poledne a bylo už pěkné vedro a taky jsme měli hlad, tak jsme si Pavlov ani moc neprošli a rovnou jeli do tolik opěvovaného a vyhlášeného penzionu a restaurace Café Fara v malé pálavské vesničce Klentnici.
Vystáli jsme si frontu na uvedení do zahradní restaurace, můj muž byl z toho dost otrávený a já se přiznám, že taky. Ale když už jsme tu byli, tak jsme vydrželi. Jídlo bylo skvělé, nemůžu říct, že by nám nechutnalo. Muž ovšem čekal něco jiného, prý víc neformálního a domáčtějšího jako od farské hospodyňky ... A protože mu minimalismus na talíři moc nestačil, tak se dorazil jejich vyhlášenými dortíky, o kterých prohlásil, že u nás doma se pečou lepší ...:))
Takže Café Fara nám přišla spíš jako atrakce pro turisty - rozhodně tam žádného pana faráře či farskou hospodyni nenajdete, spíš partu profesionálů ... a je zřejmě i světově proslulá, protože se tam vystřídal nejeden Japonec. Jinak, kdo Cafe Fara nezná, tak přikládám fotografii, kterou jsem si půjčila z jejich webu, protože se mi v tom vedru vůbec nechtělo fotit. Objekt je to bezesporu zajímavý a krásný a také byl v roce 2012 po zásluze oceněn za rekonstrukci v soutěži Grand Prix architektů.
Foto:Cafe Fara |
Z Klentnice jsme se pak vrátili zpátky do milovaného Mikulova, který jsem si ještě chtěla užít. Bohužel na jiná místa nám už nezbyl čas, krátká dovolená se chýlila ke konci a povinnosti volali. Mrzí mě třeba, že jsme se nedostali až do Hostýnských vrchů, protože jsem před odjezdem dostala od jedné mé čtenářky milé pozvání do jejich rodinného penzionu Brusenka v Bystřici pod Hostýnem. Snad se nám to podaří někdy příště. Každopádně Martičce ještě jednou moc děkuji a na Moravě rozhodně nejsme naposledy!
No to jsme ráda, že má někdo na Cafe Fara stejný názor! My byli naposledy v květnu na Děvičkách, akorát jsme si to dali z druhé strany. Z Klentnice a zakončili v Pavlově, kde jsme se výborně najedli i bez fronty. Na Faře jsem byla jednou, jako pěkný, ale stačilo ☺Člověk tu musí mít rezervaci týden dopředu a stát frontu mě přijde děsný. Ale chápu, že jste si to chtěli vyzkoušet. V Klentnice je ještě jedno krásné místo. Kamenný kromlech, ale je ukrytý.Kdo nezná, těžko sám najde. Jsem ráda, že se Ti u nás na jihu líbilo!
OdpovědětVymazatNo ti týpci, co nás na Faře obsluhovali by se hodili spíš do nějakého grandhotelu :)) Ale byli úslužní, to zase jo... Váš jih se nám líbil moc. Však tam nejsme naposledy!
VymazatKrásné Jani, doufám že se tam taky podívám. Mám jižní Moravu moc ráda. Díky za procházku.
OdpovědětVymazatměj se hezky Věrka
Věru,není zač :))
VymazatJani, fotky nádherné, o Cafe Fara jsem slyšela přesně to, co píšeš, můj muž by to určitě nedal :o)
OdpovědětVymazatNaopak v Pavlově jsem se zastavili v hotelu Pavlov, jen na kafe, ale máme v plánu zajet alespoň na víkend...
Měj hezké odpoledne, Helena
Heli, když už jsme byli na Pálavě, tak jsem se na Faru, na kterou jsem slyšela samou chválu, chtěla jít podívat. Ale, kdybych věděla, jak to tam chodí a že se stojí fronta na místo, tak si to klidně odpustím. Stačilo jednou ...
VymazatZdravím Jani, předně musím pochválit krásné fotky, ale z Pálavy snad nikdy ani jiné být nemohou. My tam byli na dovolené zatím 3x (jsme z jižních Čech, takže je to pro nás lán cesty), ale pevně věřím, že se tam zase časem podíváme. Já zažila Café Fara ještě asi v začátcích a dodnes jsem z ní okouzlena. Ovšem, když čtu vaši zkušenost, myslím, že se od té doby hodně změnilo, a to ve směr, který už mě bohužel neláká. Škoda...
OdpovědětVymazatV.
My to bohužel máme taky lán světa, ale ráda bych tam na podzim ještě jednou jela. A škoda, že jsme Faru nezažili tak jako vy. Ale asi se není čemu divit, velká popularita tam žene spoustu lidí, takže to jde směrem, jakým to jde ....
VymazatPřesně jak píšete, my jsme ji objevily náhodou před lety a byli jsme tam skoro sami. Co teď čtu, tak je to jak atrakce. Ale kafé tam měli suprové.
VymazatJani,
OdpovědětVymazatjá už se tááááááááááááááák těším na srpen a dovču na Pálavě ! :-)
Ilonko, těš se!!! :))))
VymazatTak Jano, mám s Cafe Fara tu nejlepší zkušenost. Jezdíme tam velmi rádi za dobrou domácí kuchyní, za pohodou, za pěkným prostředím a milou obsluhou. A ta nádherná zahrada s posezením, se sušárnou na ovoce, s bylinkami! Domácí jídla tam vždycky lze na jídelním lístku najít. Frontu jsme tam nikdy nestáli, naopak personál nám bryskně našel místo. Je fakt, že pro lidi co potřebují mít talíř s přetékajícím jídlem přes okraje, tato restaurace není.
OdpovědětVymazatAsi jsme tam byli v nevhodnou dobu ....Jinak jak píšu, jídlo bylo výborné, akorát nestačilo hladovému chlapovi, ale mně ano. A to můj muž nemá rád ani knedlíky ani přetékající talíře. Miluje středomořskou stravu a té je na talíři vždycky tak akorát. Děkuji za Váš názor Táňo!
VymazatDěkuji za krásné fotky, v srpnu jedeme Valtice, Lednice, Mikulov, Wachau a Vídeň, tak se moc těším. Pálavu miluju, tak jak celou naši jižní Moravu. Mějte se Renata
OdpovědětVymazatAhoj Jani, koukám, že jste si dovolenou krásně užili, my to máme do Lednice i na Pálavu kousek, tak "na jih" jezdíme často a rádi...hlavně za vínem :))
OdpovědětVymazatA musím říct, že je to opravdu, jak píšeš. I když jsem Faru nenavštívila, zezačátku jsem na ně slyšela samou chválu a v poslední době je to tam jak na běžícím pásu a už to nemá tu atmosféru začátků...je to škoda. Krásné léto!
Jéé, Brusenka - tam jsme se před hodně lety stavovali na oběd a moc se nám tam líbilo. Tak zdravím paní domácí. :-)
OdpovědětVymazatCafé Fara letos v únoru na kávu a dort a meruňkovou limonádu, v kavárně jsme byli sami, až na nás zapomínali, potěšily pastelky a omalovánka dětem, líbilo se nám tam, účet vysoký, ale čekali jsme to a návštěvu brali jako zážitek - jednou a stačilo. Každopádně obdivuhodné, jak se podnik proslavil a do tak malé vesnice tahá davy turistů.