Čím jsem starší, tím víc si umím užít krásný předvánoční čas, který mám moc ráda a zřejmě i víc než samotné vánoční svátky.

Například okna už před Vánocemi zásadně nemyju. Byly doby, kdy jsem měla pocit, že když je neumyju, tak jsem něco provedla a cítila jsem téměř pocit provinění, že jako nedodržuju tradice mezi které (aspoň u nás v rodině...) mytí oken patří. A cítím ohromné osvobození. Je to podobné, jako když se naučíte říkat ne nebo se přestanete stýkat s lidmi, kteří vás jenom vysávají a nic vám nevrací.

Dárky taky skoro nekupuju. Všichni v rodině jsme se mezi sebou dohodli, že si dáme jenom opravdu malou drobnost a větší dárečky se tak pořizují pod stromeček jenom těm nejmladším členům rodiny. Protože kvůli jejich těšení a rozzářeným očím, to zase stojí za to:) 

O Adventu si to zkrátka užívám a to samé přeju vám - pohodu, klid a hlavně žádné stresy!