Sice pro vás dnes nemám v minulém příspěvku slibovanou DIY poličku, i když ji mám hotovou a už v ní mám i knížky a hlavně na ní pár dekorací, že. Kvůli tomu to všechno je:) Ale ještě ji nemám nafocenou. Dnes, když bych měla čas, není zase světlo, protože od rána zataženo, prší.

Takže jiné DIY. Nový kouteček v koupelně, která je poslední dobou jenom moje. Můžu si tam dělat co chci, zdobit jak chci, může to být nepraktické, může to překážet, může toho být i moc, ale je to moje místo a tam mi do toho nikdo nemůže mluvit:))

Před pár týdny jsme byli na návštěvě u jedné známé na Kokořínsku a byla jsem jejím domem a bydlením naprosto omráčená. Bohužel fotky nemám, nechtěla jsem se ptát, zda dům můžu nafotit a navíc ho mají plný starožitností a uměleckých děl, takže si myslím, že dům nebude chtít zveřejňovat. Ale ještě se tam chystáme, tak se zkusím vloudit aspoň pár fotkami z terasy a kolem domu.

Tak vám ho jenom popíšu, protože mě hodně inspiroval. 

Jako byste přijeli do Toskánska, bych asi řekla úvodem. Dům je vsazen do pískovcové skály, přízemní místnosti jsou do té skály vykutané, má nádhernou terasu kolem, decentní bazén obklopený pískovcovou stěnou a hned vedle něj kovová elegantní postel v toskánském stylu s miliony polštářků a samozřejmě všude kolem spousta terakotových nádob s olivovníky atd. Nad domem zahrada s kamennými terasami, ke kterým vedou  schody rovněž z pískovce a ze všech stran je nádherný výhled do kokořínského údolí. Posezení na terase před domem je opět ve středomořském stylu -  velký opršelý teakový stůl, opršelá teaková křesla, na stole studené víno, káva, bábovka ....

Když nás kamarádka provázela domem, tak jsem ani nedýchala, to je vám asi jasný....:) 

Místnosti, které jsou vsazené do skály jsou opět zařízené v toskánském stylu - krásné a vzácné starožitnosti, umělecká díla, vzpomínky z cest, pohodlné pohovky a křesla. V patře je několik ložnic, krásný prosklený ateliér, vestavěné dřevěné galerie určené k odpočinku i na spaní pro hosty, kterých se sem vejde opravdu hodně a taky tu pořád někdo je. 

No asi 400 m2 nesmírné krásy a vkusu.

Takže sen samozřejmě. 

Když jsem se vrátila domů, tak mi náš dům připadal jako pastouška. Ale hned jsem si řekla, že spousta lidi bydlí třeba jenom v garsonkách a jsou rádi, že vůbec něco mají, tak si nestěžuj. Jako nestěžuju si samozřejmě, ale po takovém krásném bydlení by asi zatoužil každý, kdo je mého ražení a vyžívá se v interiérech. Ale každý ho nemůže mít. Já to vím. Samozřejmě:) 

Tak abych se dostala k tomu svému koutečíčku v koupelně. Vytvořila jsem novou polici ze zbytku regálu, na něj dala kus fošny, která na něj přesně padla a pak už zdobila - všechny mušle a kamínky,  co jsme si přivezli z dovolených jsem posbírala po celém domě a zahradě, kde ležely ladem už léta a vyskládala je do teakové mísy, našla staré secesní zarámované tisky, které jsem si opět po letech vystavila (jsou starožitné!:)), koupila nové svícny, samozřejmě nesmí chybět proutěné košíky a dozdobila vlčími máky, které jsem si nasbírala na kokořínském poli.

No nikdy to nebude vypadat jako u kamarádky na Kokořínsku, ale aspoň pokus:))

Mějte se krásně a nezoufejte, že toužíte po něčem, co vám nikdy nebude dostupné. K životu vlastně stačí aspoň náš malý mikrosvět, který si můžeme vykouzlit a zařídit podle svého vkusu a hlavní je,  když se v něm budeme cítit dobře a spokojeně!:)